Zahrada kláštera kapucínů v Opočně
otevřeno celoročně:
květen - září
po - ne 8:00-20:00
říjen - duben
po - ne 9:00–16:30
vstup zdarma
Bývalý kapucínský klášter v Opočně je nemovitou kulturní památkou ČR s bohatou historií. Hlavní devizou opočenského kláštera je jeho poloha a prozatím skrytý kulturně-historický potenciál. „Genius loci“ kláštera a zahrady vytváří nezaměnitelnou atmosféru místa, která i dnes osloví každého, kdo chce a umí naslouchat. Hradební zeď evokuje ohraničený ráj na zemi, vzbuzuje iluzi chráněného místa, kde se takřka zastavil čas. Je ideálním místem k odpočinku, zastavení a zamyšlení.
Ojedinělý raně barokní komplex, postavený v letech 1676-77 Bernardem Minellim, je situován do východního rohu náměstí. Prostá a typická kapucínská architektura 17. století byla po požáru v roce 1733 nejen opravena (1733-1735–z této doby pochází i vnitřní zařízení kostela), ale následně doplněna přístavbou křížové chodby a mariánské kaple (1761). Komplex kostela a kapucínského kláštera byl první stavbou nově vznikajícího velkého opočenského náměstí, dnes Kupkova, dříve Kapucínského náměstí. Spojitost těchto komponentů dává dohromady jedinečné místo, které je velkolepé a intimní zároveň, velkorysé a svým způsobem prosté.
Dne 1. 11. 2022 byla tato památka z rozhodnutí zřizovatele svěřena do správy MGOH. Důvodem k tomu byl záměr Královéhradeckého kraje zpřístupnit zahrady kláštera veřejnosti, aby zde mohl být realizován projekt komunitní zahrady, jehož financování se podařilo zajistit prostřednictvím tzv. Norských fondů.
Nadcházející události
Dýňohraní
Přijďte si užít kouzelné podzimní odpoledne plné tvořivosti, zábavy a sousedské pohody! Srdečně zveme děti, rodiče, prarodiče i všechny příznivce podzimních tradic do malebného prostředí zahrady kapucínského kláštera v Opočně. Pro malé i velké návštěvníky je připraven program, kterému bude dominovat tradiční dlabání a vyřezávání dýní. Vytvořte si vlastní originální dýňovou dekoraci nebo strašidelného obličeje, který rozzáří vaše domovy či zahrady.
S sebou si přineste vlastní dýni a náčiní (nůž a lžíci). Případně hrníček a pěknou ponožku pro ty, kteří nebudou dlabat, ale tvořit.






